Jdi na obsah Jdi na menu
 


pistole vz.24 a vz.27

    Obdobná situace jako u ostatních ručních zbraní byla v mladé československé republice také u pistolí. Tyto zbraně nikdy nedosáhly takových exportních úspěchů jako pušky nebo kulomety.         Armáda se ve 20-cátych letech rozhoduje pro pistoli Nickel kalibru 9 mm Browning, která je zavedena jako armádní pistole vz. 22. není však s touto zbraní úplně spokojena a tak po jejich upravách vzniká další zbraň, pistole vz.24. Je určená jako zbraň jednotlivce pro mířenou střelbu do vzdálenosti 50 metrů. Nabíjela se zásobníkem s kapacitou 8 Ks. nábojů 9 mm Browning Krátký, při úsťové rychlosti okolo 300 metrů za sekundu. V prvprepublikovém opevnění našla uplatnění hlavně jako zbraň při obraně bezprostředního okolí objektu, kdy ze vchodové střílny bránila na vzdálenost několik desítek centimetrů vstupní mřížové dveře opevnění. Pro potřebu policie  vzniká slabší verze a to pistole vz.27 kalibru 7,65 Browning. Na první pohled ji mužete rozeznat podle toho, že má závěr na bocích zfrézovaný do plochy, ktežto u pistole vz.24 je závěr kulatý. Po obsazení republiky je zbraň dále vyráběná pro potřeby okupačních sil. Zbraně vyrobené v této a pozdější době snadno poznáme podle kolmých uchopových drážek na závěru, kdy na původních československých jsou šikmé.  Jestli můžu uvést svojí osobní zkušenost s pistolí vz.27, tak kladně hodnotím přesnost zbraně, kdy pokud máte trochu natrénováno není problém porazit v mířené střelbě soupeře z daleko drážšími a modernějšími pistolemi. Dále kvituji "zásobníkovou" pojistku, kdy tato zbraň bez  zasunutého zásobníku i s nábojem v nábojové komoře prostě nevystřelí. Díky této "blbuvzdornosti" tedy není možné si ublížit při rozborce nebo čištění zbraně. Jako nedostatek vidím složitou konstrukci a z ní vyplívající velké množství součástek při porovnání s například německou pistoli PPK.